Anotace: |
Vyplácí se dobro? Je správné konat dobro jen proto, že z toho plyne užitek? A není lepší se raději neptat a jen tiše počítat náklady a zisky? Dnes, kdy ekonomie funguje hlavně jako nauka o maximalizaci bohatství a kdy svět zápasí s finanční krizí, takové otázky leckoho překvapí. Historie jich je ovšem plná. Prvotina ekonoma Tomáše Sedláčka ukazuje, jak barvitě uměli o majetku, vlastním užitku a společenském blahu přemýšlet naši předkové. Autor bere čtenáře na dobrodružnou pouť ke kořenům naší civilizace a na příkladech starých Sumerů, Židů, antických myslitelů, anebo Komenského či Descarta ilustruje, jak inspirativní je sledovat proměny lidského tázání očima ekonoma. V autorově podání je ekonomie krásná věda, jejíž kořeny jdou mnohem hlouběji, než si moderní (či postmoderní) člověk dokáže představit. Tato kniha je ale něčím víc než jen sondou do dějin ekonomického myšlení. Ukazuje, kolik čerstvých a překvapivě relevantních myšlenek můžeme v dědictví starých civilizací najít. A hlavně, jak přesvědčivě s nimi lze jít proti proudu a kacířsky nabourávat stereotypy, s nimiž pracují jak ekonomové, tak obyčejní lidé v každodenním životě (anotace převzata z www.65pole.cz).
|