| Anotace: |
Volby do Evropského parlamentu v roce 2004 byly charakteristické mimo jiné pokračováním v trendu postupného poklesu volební účasti a zároveň přinesly ve většině členských států EU výrazné porážky vládních stran a úspěch stran, které vyjadřují skepsi a nedůvěru voličů k EU. Proto text analyzuje důvody nízké volební účasti, voličskou mobilitu a její důvody a důsledky pro volební zisky stran. Text ukazuje, že klesající volební účast není pouze problémem voleb do Evropského parlamentu, ale i ostatních voleb v evropských státech, a dává je do souvislosti s klesající důvěrou v politiku a politiky obecně. Na datech z České republiky poukazuje na některé socio-demografické a politicko-postojové souvislosti volební účasti a na důvody, které voliče vedli k nižší účasti na volbách. V druhé části se zaměřuje na voličskou mobilitu – tedy přesuny voličů mezi jednotlivými stranami – a vysvětluje tyto přesuny na základě analýzy geografických, socio-demografických a třídních charakteristik. Při analýze autor využívá tři typy dat. Prvním jsou výsledky voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2002 a do Evropského parlamentu v roce 2004 a výsledky hlasování v referendu o vstupu ČR do EU; tyto data zpracovává a publikuje Český statistický ústav. Druhým typem dat jsou charakteristiky českých okresů, které se týkají náboženské, vzdělanostní a třídní struktury, výše průměrných mezd a nezaměstnanosti a podílu obyvatelstva žijících ve městech. Třetí datový soubor pochází z dotazníkového šetření European El
|