| Anotace: |
Zavedení jednotného systému kategorizace prací v ČR je užitečné z hlediska přehledné evidence prací podle úrovně rizika a druhu jednotlivých faktorů pracovního prostředí v regionálním i celostátním měřítku, ale ve vztahu k ochraně zdraví při práci má kategorizace prací v praxi značná omezení. Důkazem toho je skutečnost, že polovina všech nemocí z povolání v ČR vzniká u pracovníků, kteří jsou zařezeni do kategorie první nebo druhé nerizikové, tedy kategorií, které by měly být pro zdraví pracovníků bezpečné. Uplatnění kategorizace prací je nejefektivnější u faktorů pracovního prostředí s prahovým účinkem, u kterých platí vztah dávka=efekt, tedy např. u hluku či vibrací. Největší problémy při zařezení práce do kategorie představují faktory s bezprahovým účinkem, např. alergeny nebo biologické činitele, u kterých se na vzniku onemocnění zásadně uplatňuje vnímavost jedince.
|