| Anotace: |
Desky z umělého kamene, populárně známé jako desky z křemene, si získaly značnou přitažlivost díky své trvanlivosti a estetickému vzhledu. Vzhledem k vysokému obsahu krystalického oxidu křemičitého však výroba těchto desek představuje vážné zdravotní riziko pro pracovníky, což ve světě dokazují četné případy silikózy. Cílem studie bylo posoudit pracovní expozici respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému (RCS) u výrobců v Chicagu a charakterizovat prvkové složení a fyzikální vlastnosti prachu z umělého kamene. Do studie bylo zařazeno osm profesionálních výrobců ze dvou místních kamenických dílen. Bylo zjištěno, že pracovníci jsou na svých pracovištích nadměrně exponováni respirabilnímu křemeni, přičemž časově vážené průměrné koncentrace (TWA) se pohybovaly od 11 do 203 µg/m3 s mediánem 90 µg/m3. U sedmi vzorků (78 %) byl překročen limit 50 µg/m3 TWA-8 hodin pro pracovní expozici RCS. Vzorky prachu z umělého kamene obsahují mnohem vyšší obsah oxidu křemičitého než prach z přírodního kamene (30 %), přičemž procento oxidu křemičitého se pohybuje od 56 % do 95 %. Více než 90 % částic (90,3-98,7 %) emitovaných při činnostech zahrnujících malé ruční nářadí mělo velikost menší než 2,5 µm. Během návštěv nebylo pozorováno používání ochrany dýchacích cest. Studie nabízí pohled z první ruky na odvětví výroby umělého kamene. Zjištění odhalují kombinaci rizikových faktorů: zvýšené koncentrace RCS, velmi vysoký obsah oxidu křemičitého v umělém kameni a vysoký výskyt jemných částic. Tyto faktory společně představují pro pracovníky významná zdravotní rizika, která jsou nesrovnatelná s většinou ostatních průmyslových odvětví. Zjištění zdůrazňují naléhavou potřebu regulačních opatření k lepší ochraně zdraví pracovníků v odvětví výroby umělého kamene.
|