| Anotace: |
Muskuloskeletální poruchy (MSD) představují celosvětově rozšířený problém v oblasti ochrany zdraví při práci, který souvisí především s vysokou biomechanickou zátěží, psychickou zátěží a pracovním tempem. Ačkoli koboty slibně snižují rizika MSD, stále přetrvává zajímavá otázka, jak tempo v hybridní spolupráci člověka a stroje ovlivní obsluhu, a to jak z hlediska fyzického a kognitivního zdraví, tak z hlediska výroby. Cílem této studie bylo analyzovat vliv tempa na produktivitu, držení těla operátorů a mentální zátěž při spolupráci člověka s robotem. Studie, které se zúčastnilo 20 účastníků zapojených do kolaborativního úkolu s kobotem při třech tempech vedených kobotem, hodnotila skóre produktivity rychlého hodnocení horních končetin (RULA) (držení těla), výkon duálního úkolu (kognitivní zdroje) a skóre indexu zátěže úkolů NASA (NASA-TLX) (pracovní zátěž). Zjištění odhalila, že příliš vysoké tempo má kontraproduktivní účinky, které vedou ke snížení efektivity a zvýšení náchylnosti k MSD, a to jak z hlediska fyzické, tak duševní zátěže. V kontextu spolupráce člověka a robota je nezbytné přizpůsobit tempo schopnostem operátorů, aby byla zajištěna optimální produktivita a zároveň bylo zachováno jejich zdraví, což zdůrazňuje potřebu vyváženého přístupu k řízení tempa v takových scénářích spolupráce.
|