| Anotace: |
Tento článek se zabývá vlivem organizace pracovní doby na zdraví, bezpečnost a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem zaměstnanců a shrnuje poznatky z více než 100 let trvajícího výzkumu. Dlouhá pracovní doba významně zvyšuje riziko nehod a vede k
chronické únavě a zdravotním problémům, jako jsou mrtvice a srdeční choroby. Práce v biologicky nepříznivé době, například v noci, narušuje biorytmus a vede k poklesu výkonnosti, únavě a vyššímu riziku nehod. Zákonem stanovená minimální doba odpočinku v délce 11
hodin často nestačí k zajištění potřebné regenerace. Pravidelné přestávky během práce mají zásadní význam pro snížení únavy a nehodovosti. Nepravidelná a atypická pracovní doba, jako je práce večer a o víkendech, má rovněž negativní dopad na společenský život a
pohodu. Následně jsou formulována doporučení pro praktickou realizaci z hlediska ergonomické organizace pracovní doby: rozvrhy směn by měly být koncipovány ergonomicky, například s krátkými cykly nočních směn a dostatečně dlouhými dobami na zotavení. Pružná
organizace pracovní doby může zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, musí však být dobře naplánována. To zdůrazňuje význam vědecky podložené organizace pracovní doby pro zdraví zaměstnanců a dlouhodobé zachování jejich pracovní schopnosti.
|