| Anotace: |
Vzhledem k tomu, že změna klimatu přispívá k častějším a intenzivnějším obdobím horkého počasí, jsou programy pro zvládání tepelného stresu pro ochranu zdraví a bezpečnosti pracovníků stále důležitější. Tento článek se tématu věnuje v kanadském důlním průmyslu. Přestože se v průmyslu běžně používají opatření na zmírnění následků horka, jako jsou například prahové hodnoty (TLV) Americké akademie vládních průmyslových hygieniků (American College of Governmental Industrial Hygienists, ACGIH), je třeba vyvinout komplexnější opatření pro prevenci a řízení stresu z horka specifická pro dané odvětví. Aby bylo možné lépe porozumět současným postupům řízení tepla a identifikovat příležitosti ke zlepšení, byl v Kanadě proveden průzkum mezi 51 zaměstnanci odpovědnými za bezpečnost a ochranu zdraví při práci v hlubinných dolech (n = 35) a povrchových provozech (n = 16) (např. povrchová těžba, mletí, tavení a průzkumná pracoviště). Respondenti odpovídali na 50 otázek týkajících se zvládání stresu z horka na pracovišti, včetně deskriptorů pracovního prostředí, vnímaného nebezpečí stresu z horka, správy programů zvládání stresu z horka, nouzových postupů při stresu z horka, strategií monitorování prostředí a znalosti předpisů specifických pro hornictví, které se týkají stresu z horka. 24 manažerů (47 %) uvedlo, že onemocnění způsobená horkem vedla na jejich pracovišti k omezení pracovní doby nebo ke ztrátě času, přičemž medián hlášených onemocnění způsobených horkem byl 5 ročně na pracovišti. Mnoho z nich se také domnívalo, že nemoci z horka jsou jejich zaměstnanci hlášeny nedostatečně (n = 36, 71 %). Většina pracovišť uvedla, že zavedla programy řízení tepelného stresu, které mají zabránit onemocnění z horka (n = 43, 84 %), obvykle na základě TLV (n = 38, 75 %). Ačkoli některé organizace provádějí hodnocení před zahájením práce z hlediska stresu z horka (n = 30, 59 %), více než polovina z nich neprovádí hodnocení po ukončení práce (n = 28, 55 %) ani screening před nástupem do zaměstnání z hlediska zranitelnosti vůči stresu z horka (n = 3, 6 %). Ačkoli zjištění naznačují, že si bezpečnostní manažeři uvědomují nebezpečí, které představuje horko, a mají stanovené postupy, které pomáhají toto nebezpečí řešit, zaznamenali autoři studie také nejednotnost v programování řízení stresu z horka napříč vzorkem. Vypracování a přijetí standardního systému řízení a hlášení stresu z horka by bylo důležitým krokem k ochraně pracovníků před stávajícími a novými hrozbami vyplývajícími z extrémního horka a změny klimatu.
|