| Anotace: |
Uhlíková nanovlákna, často označovaná jako „stavební kameny budoucnosti“, jsou nedílnou součástí transformačního potenciálu nanotechnologií. Změna vlastností v nanoměřítku může vést k neočekávaným interakcím s biologickými systémy, životním prostředím a dokonce i s běžnými opatřeními na snížení nebezpečí. Vznik nanotechnologií podnítil nebývalý pokrok v různých průmyslových odvětvích a zavedl materiály s vlastnostmi a možnostmi, které byly dříve považovány za nepředstavitelné. Mezi nimi stojí za zmínku uhlíková nanovlákna (CNF), která zaujala vědeckou i průmyslovou komunitu. Jejich výjimečná mechanická pevnost, elektrická vodivost a tepelná stabilita je posunuly do popředí aplikací v oblasti letectví, elektroniky, energetiky a medicíny. Díky svým jedinečným vlastnostem se uhlíková nanovlákna běžně používají v průmyslových odvětvích včetně elektroniky, letectví, filtrace vody a vzduchu, stavebnictví, textilního průmyslu a zdravotnictví. S tím, jak se společnost pouští do světa nanorozměrů, kde materiály vykazují jedinečné vlastnosti, však vyvstává zásadní problém: bezpečnost zaměstnanců ve výrobě a spotřebitelů. Tento článek zkoumá nuance bezpečnosti CNF a osvětluje jak potenciální výhody, tak inherentní rizika, která jsou základem jejich používání. Představuje nebezpečí CNF tím, že nejprve zkoumá jejich velikost a toxikologii a zkoumá několik hodnocení expozice CNF.
|