| Anotace: |
Tento článek se zabývá souvislostmi mezi mírou účasti na trhu práce v dané zemi a postoji k přerozdělování příjmů. Článek také ukazuje, jak specifikovat víceúrovňový model při analýze kontextových efektů, a představuje několik typů struktur náhodných efektů a možností centrování vysvětlujících proměnných ve srovnávacích datech longitudinálního průzkumu. Kontextový efekt je rozložen na longitudinální a průřezovou složku pro časově proměnné kontextové proměnné, jako je míra účasti na trhu práce. Analýza podpory přerozdělování na základě údajů ESS z 27 zemí a devíti kol ukazuje, jak zásadně mohou uvedené vlastnosti ovlivnit věcné závěry. Analýzy uvedené v tomto článku neposkytují žádné důkazy o souvislosti mezi podporou přerozdělování a mírou účasti na trhu práce. Hypotetické konfigurace víceúrovňových modelů, které jsou zde prezentovány, však pokrývají všechny možné věcné dopady míry účasti na trhu práce. Analýza kontextových efektů tak může vést k velmi nespolehlivým výsledkům, pokud víceúrovňový model nekontroluje složené efekty prediktorů na individuální úrovni, pokud nespecifikuje náhodné efekty na úrovni, které lze přičíst podstatnou variabilitu výsledné proměnné, a pokud nerozlišuje mezi longitudinálními a průřezovými efekty časově proměnných proměnných.
|