Prohlížeč má zakázaný Javascript. Prosím, povolte ho pro plnou funkčnost systému a obnovte stránku.
Prohlížeč má zakázané cookies. Prosím, povolte je pro plnou funkčnost systému a obnovte stránku.
Zavřít režim celé obrazovky
|
Název:
|
Percepce pracovní zátěže a dalších rizikových faktorů vzniku cévní mozkové příhody |
|
Další názvová informace:
|
|
|
Překlad:
|
|
|
Autor:
|
Hudáčková, A. |
|
Klíčové slovo:
|
faktory rizikové
zátěž pracovní
zátěž psychická
prevence |
|
Anotace:
|
Cévní mozkové příhody (dále CMP) patří mezi velmi závažná onemocnění, představující celosvětový medicínský i ekonomický problém. Přesto, že v České republice dochází ke snížení mortality, je jejich výskyt nadále vysoký. Hlavním cílem našeho výzkumu bylo
zaměření se na problematiku komplexní prevence cévní mozkové příhody ischemického typu u lidí žijících v České republice, dílčím cílem bylo zhodnocení pracovní psychické zátěže jako možného rizikového faktoru vzniku CMP. Ke sběru dat byla použita kombinace
nestandardizovaného dotazníku, týkajícího se prevence CMP, nestandardizovaného dotazníku k hodnocení psychické zátěže při práci a standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní gramotnosti (Standardized Overall Health Literacy Questionnaire) – HLSQ – 16.
K hodnocení psychické pracovní zátěže byly využity jednotlivé otázky ze standardizovaného Meisterova1 dotazníku, které odpovídají jednotlivým faktorům psychické zátěže. Tyto faktory byly posléze analyzovány ve vztahu k jednotlivým sociodemografickým znakům a
následně porovnány podle středních hodnot mezi sebou, aby bylo možné určit sílu jejich vlivu. Terénní šetření bylo provedeno v celé České republice (dále ČR) technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face) od listopadu do
prosince 2019. Výběrový soubor občanů byl konstruován jako kvótní a byl konstruován tak, aby svou strukturou odpovídal složení všech občanů ČR z hlediska regionů (krajů), pohlaví a věku. Tyto znaky byly určeny jako reprezentativní. Celkem tvoří výběrový soubor 1 004
občanů. Hodnocení psychické pracovní zátěže bylo realizováno u respondentů zařazených do pracovního procesu. Toho se účastnilo 66 % (N = 663) respondentů. Statistické zpracování dat bylo provedeno programy SASD 1.4.12 (Statistical Analysis of Social Data) a SPSS
(Statistical Package for the Social Sciences). U hodnocení nestandardizovaného dotazníku k hodnocení psychické pracovní zátěže byla v některých případech síla testu oslabena nedostatečným počtem pozorování ve třech políčkách kontingenční tabulky, byla proto
aplikována Yatesova korekce. Mezi faktory představující největší psychickou zátěž dle výsledků patří časová tíseň a skutečnost, že práce je tak náročná, že ji nelze provádět po léta se stejnou výkonností. Naopak nejméně zatěžujícím faktorem byla podle našich
respondentů schopnost udržet pozornost při práci a přítomnost konfliktů a problémů na pracovišti. |
|
Jazyk dokumentu:
|
cze |
|
|
Název zdroje:
|
Pracovní lékařství |
|
Ročník:
|
75 |
|
Číslo:
|
1-2 |
|
Rozsah (stránky):
|
5-12 |
|
Rok vydání:
|
2023 |
|
|
Publikováno na URL:
|
|
|
Připojené soubory:
|
|
|
|
|
{{'asyncop.tasklist' | i18n}}
