Prohlížeč má zakázaný Javascript. Prosím, povolte ho pro plnou funkčnost systému a obnovte stránku.
Prohlížeč má zakázané cookies. Prosím, povolte je pro plnou funkčnost systému a obnovte stránku.
Zavřít režim celé obrazovky
|
Název:
|
Změny ventilačních parametrů u hasičů při simulovaném zásahu |
|
Další názvová informace:
|
|
|
Překlad:
|
|
|
Autor:
|
Lischková, L. - Kožený, P. |
|
Klíčové slovo:
|
spirometrie
oxid dusnatý
hasiči
zplodiny
hoření |
|
Anotace:
|
Úvod: Práce hasičů patří mezi rizikové z hlediska možného ohrožení zdraví. Během zásahů jsou hasiči vystavováni nebezpečným zplodinám hoření, které mohou mít akutní i chronický účinek. Cílem tohoto projektu bylo zjistit, k jakým změnám ve ventilačních
parametrech dochází u hasičů časně po zásahu u požáru. Metodika: Projektu se účastnilo 24 hasičů (průměrný věk 37,1 let), kteří byli v rámci výcviku exponováni zplodinám hoření při hašení v zařízení simulujícím reálné prostředí požáru (flashover kontejner). Před
zásahem, ihned po něm a druhý den byla provedena spirometrie. Před expozicí bylo provedeno měření vydechovaného oxidu dusnatého (FeNO) k posouzení možného alergického zánětu v dýchacích cestách. Výsledky: Průměrná hodnota FeNO byla u sledovaných osob 18,8 ppb
(rozmezí 5–59). Při měření klidové spirometrie před zásahem byla u jedné osoby snížená hodnota FEV1 (usilovně vydechnutý objem za 1. sekundu), snížené hodnoty obstrukce v periferních dýchacích cestách (MEF – maximální průtoky vydechnutého vzduchu v různých úrovních
usilovné vitální kapacity) byly nalezeny u 18 osob, zvýšená hodnota odporů v dýchacích cestách (Rocc) u 12 osob. Vitální kapacita (VC) plic byla u všech osob v normě. Ihned po cvičném zásahu došlo ve skupině sledovaných osob ke zlepšení průměrné hodnoty všech
sledovaných ventilačních parametrů. Změny byly významné v parametrech FEV1, MEF25 (maximální průtok vydechnutého vzduchu v 25 % usilovné vitální kapacity), AEX (plocha pod výdechovou částí křivky) (p ? 0,001), FVC (usilovná vitální kapacita) a Rocc (p < 0,01).
Druhý den došlo naopak ke zhoršení sledovaných ventilačních parametrů, a to jak vzhledem k hodnotám ihned po zásahu, tak i ke vstupním hodnotám. Změny druhý den po zásahu v porovnání s hodnotami před zásahem byly významné pro parametr VC, Rocc (p < 0,001), FEV1
(p < 0,01). Závěr: Sledování ventilačních parametrů během simulovaného požárního zásahu ukázalo, že ke zhoršení došlo až s odstupem – druhý den, a to v dynamických i statických parametrech. Z hlediska regenerace organismu hasičů je tedy velmi důležitá
rekonvalescence ve dnech následujících po zásahu. |
|
Jazyk dokumentu:
|
cze |
|
|
Název zdroje:
|
Pracovní lékařství |
|
Ročník:
|
75 |
|
Číslo:
|
1-2 |
|
Rozsah (stránky):
|
13-18 |
|
Rok vydání:
|
2023 |
|
|
Publikováno na URL:
|
|
|
Připojené soubory:
|
|
|
|
|
{{'asyncop.tasklist' | i18n}}
