| Anotace: |
Soubor této studie tvoří aktivní němečtí sportovci z národních družstev všech olympijských sportů, bez mladších šestnácti let a bez všech hokejistů. Výzkumné otázky byly: 1. Jak velký vliv mají pracovní podmínky, vedení a individuální zdravotní kompetence na psychický stres? 2. Jaký je rozdíl mezi psychickým stresem jedinců v populaci a jedinců v jiných profesích, 3. Jaké rámcové podmínky pro sportování jsou pro osoby v populaci relevantní s ohledem na psychický stres? Kvantitativní průzkum byl proveden pomocí následujících dotazníků: "Syntetická analýza stresu a práce" (SynBA); "Dotazník vedení a spolupráce" (FFZ); "Dotazník zdravotních kompetencí" (GKF) a "Wuppertalský screeningový nástroj pro duševní stres" (WSIB). Doplňkový kvalitativní průzkum obecných podmínek sportovní činnosti byl proveden pomocí skupinové diskuse. Míra odpovědí byla 26,4 %; bylo obdrženo 208 dotazníků. Podíl žen činí 52,4 % a průměrný věk 21-25 let. „Regulační překážky“, „celostní vedení“ a „zdravotní kompetence“ mají společně střední vliv na „stresovou rovnováhu“. U psychického stresu je navíc patrné, že analyzovaní sportovci se méně často nacházejí na nejnižší rizikové úrovni a častěji na nejvyšší rizikové úrovni. Z hlediska psychické zátěže je také patrné, že analyzovaní
sportovci jsou méně často na nejnižší a častěji na nejvyšší rizikové úrovni než lidé v jiných profesích. Podrobná analýza navíc odhaluje rozdíly mezi jednotlivými skupinami sportů. Nakonec ze skupinové diskuse vyplývá, že pro psychický stres sportovců národních týmů jsou relevantní zejména následující rámcové podmínky: jistota místa v národním týmu, finanční zajištění pro příští sezónu, vyhlídky na kariéru po skončení oddílového sportu, časová náročnost cestování do a z oddílu, poradenské služby (výživa, léky a doplňky stravy), profesní zajištění trenérů, kvalifikace trenérů.
|