| Anotace: |
V roce 2013 byl § 5 odst. 3 zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci doplněn o zahrnutí duševního zdraví v rámci hodnocení pracovních podmínek. Provozní účinky tohoto právního vyjasnění byly široce diskutovány a publikovány. Autorka ve svém článku seznamuje s některými aspekty, které byly řešeny v diskuzi. Jedná se o zdroje psychické zátěže, hodnocení psychické zátěže či o problémy s identifikací a hodnocením vědeckého hlediska. Závěrem konstatuje, že i když nástroj průzkumu, který objektivně hodnotí všechny zaměstnance a všechny proměnné expozice, včetně jejich vzájemného působení, v současné době není k dispozici, jsou všichni zaměstnavatelé konfrontováni s povinností provádět právně vyhovující hodnocení rizik psychické zátěže jako nedílnou součást hodnocení. S ohledem na potřebu pragmatických řešení je v současnosti metodou volby kombinace participativních nástrojů pro zjišťování stresu (průzkumy, individuální a/nebo skupinové rozhovory, participativní pozorování) s participativními nástroji pro jejich hodnocení. Doporučuje, aby v rámci programu psyGA - kampani financované Spolkovým ministerstvem práce a sociálních věcí v rámci iniciativy Nová kvalita práce - se zaměstnanci zapojili do stanovení parametrů psychické zátěže a do vývoje a realizace opatření. Lze také kreativně využít různorodé zkušenosti, které vznikly při vývoji metod klíčových indikátorů pro určování a hodnocení fyzické zátěže.
|