Anotace: |
V rámci žádoucí dekarbonizace nabývá vodík na významu jako zdroj energie (tepelná recyklace) a jako surovina pro chemické výrobní linky (molekulární recyklace). Plánem provozovatelů zařízení, stejně jako plánem výrobců konkrétních dílčích komponent, je nejprve zpracovat směs metanu a vodíku k použití a následně pak kontinuálně zvyšovat obsah vodíku. Dlouhodobým cílem je zcela nahradit metan vodíkem. Často se však opomíjí koncepce ochrany vhodné pro původní metanový provoz a technologie jsou pouze částečně nebo nejsou vhodné pro ochranu systémů, jednotlivých součástí a infrastruktury při provozu s vysokými koncentracemi vodíku. Autor se proto věnuje problematice výbuchu vodíku pod tlakem, dále koncepci ochrany a její realizaci. Uvádí, že v oblastech odlehčení procesního tlaku a preventivní a konstrukční ochrany proti výbuchu je vyžadována vysoká úroveň odborných znalostí, což zajišťuje optimální výběr bezpečnostních komponent a odlehčovacích zařízení. Pro experimentální ověření vysoce komplexních koncepcí ochrany je také nutná akreditace podle DIN EN ISO/IEC 17025:2018. Zejména když se mají testovat nové technologie, kdy nejsou k dispozici žádné spolehlivé konstrukční standardy nebo jsou vyžadovány vysoce přesné koncepty ochrany, lze s takovým multidisciplinárním přístupem vyvinout vysoce kvalitní koncepty řešení.
|