| Anotace: |
Autor uvádí, že krátce po propuknutí pandemie koronaviru SARS-CoV-2 začal vývoj vakcín a koncem roku 2021 jich bylo k dispozici dostatek, ale proočkovanost v Německu v současnosti stagnuje, protože stále více lidí se nenechává očkovat. Na tomto pozadí nebude možné dobrovolným očkováním dosáhnout kolektivní imunity nebo proočkovanosti 80 až 90 %. Na začátku pandemie zákonodárce vyloučil obecné požadavky na očkování. Nyní se debatuje, zda je pro boj s pandemií nutné plošné očkování nebo alespoň očkování určitých profesních skupin. Autor podrobně popisuje tuto diskuzi včetně rozboru platné legislativy. Dochází k závěru, že zatím neexistuje právní základ pro obecnou povinnost očkovat zaměstnance ve firmách proti covid-19. Domnívá se, že by tato povinnost očkovat určité profesní skupiny mohla být nastolena příští vládou. Ale i někteří ústavní právníci poukazují na fakt, že obecná povinnost tohoto očkování není v souladu s ústavou. Dále autor poznamenává, že očkovací povinnost včetně zpracování dat nemůže být založena na kolektivních smlouvách smluvních stran, a ani na souhlasu v pracovněprávním vztahu. Mělo by být usnadněno očkování ve firmách na bázi dobrovolnosti v pracovní době a závodní lékařská služba by měla pozitivně a pravdivě pobízet zaměstnance k očkování (včetně informování o vedlejších účincích a údajných dlouhodobých následcích očkování).
|