| Anotace: |
Autor konstatuje, že na jedné straně klesá počet profesionálních záchranářů, na straně druhé však roste ochota lidí pomáhat. V případě velkých katastrof se ve velkém objevují "spontánní pomocníci" a snaží se nabídnout svou podporu. Projekty jako
ENSURE (2014-2016) financované federálním ministerstvem pro výzkum měly zjistit, jak by měla být organizována registrace dobrovolníků a jak by se s nimi mělo pracovat. Z tohoto projektu a ani z následných projektů však nebyla odvozena žádná právní ani praktická
implementace, nicméně již nyní je možné organizovat dobrovolníky lokálně nebo na okresní úrovni bez vytváření paralelních struktur. Autor dále popisuje, jak by měli být tito dobrovolníci vyškoleni, neboť jejich pomoc v době krizí je nesmírně důležitá. Uvádí, že fáze
mezi vznikem havárie a příjezdem vyškolených záchranářů se v budoucnu pravděpodobně prodlouží. Důvodem je snižující se počet plně vyškolených záchranářů, kteří jsou k dispozici zejména ve dne, a z toho vyplývající uzavření nebo slučování lokalit. Autor věří, že snad
povodňová katastrofa v regionech Ahr a Erft zrychlí potřebné procesy v oblasti registrace dobrovolníků, jejich zajištění základním vybavením a pojištěním včetně komplexního rozšíření jejich výcviku.
|