| Anotace: |
Technický rozvoj charakterizovaný různými znaky, např. využíváním mechanizace, automatizace, používáním počítačů a informačních technologií má nesporně řadu pozitivních důsledků jak pro společnost, tak pro každého jednotlivce. Jedním z jeho závažných důsledků je vznik nových profesí vysoce náročných na psychické procesy a vyžadujících specifické znalosti a dovednosti spojené s řízením složitých společenských či technických systémů. Jsou to např. různé manažerské pozice, programátoři, analytici, pracovníci logistiky, operátoři a další specialisté. Dalším důsledkem technického rozvoje je vysoká dělba práce zaměstnanců v masové (velkoseriové) výrobě, ve zpracovatelských odvětvích, ve službách apod. Ve společnosti, která je založena na tržních vztazích, na konkurenčním boji je přirozená snaha podávat co největší výkon, být úspěšný, zvládat všechny situace, překonávat všechny překážky a vyrovnat se s nároky a s požadavky daného úkolu. Výkonová kapacita každého člověka není neomezená a její překročení může mít negativní důsledky zdravotní a výkonnostní. V různých situacích a podmínkách pracovního života se objevují nejrůznější technické, organizační a sociální jevy a události, jež jsou označovány jako pracovní stresory, tj. příčiny, které narušují psychickou rovnováhu, jsou stresogenní, tzn., že vyvolávají jistý stav organismu, tj. stresovou reakci. Odezva na stresor probíhá z počátku zvýšenou funkcí různých orgánů a nutí organismus ke zvýšenému výkonu. Není-li působení stresoru příliš intenzivní, dochází k adaptaci. Jestliže však schopnost adaptace selhává, dochází k narušení psychické rovnováhy, k selhání některých biologicky důležitých funkcí a následně k onemocnění.
|