| Anotace: |
Kompatibilita charakterizuje co nejužší shodu mezi lidskými vlastnostmi a pracovními požadavky. Je to zásadní kritérium použitelnosti strojů, zařízení a nástrojů. Transformace práce bude muset čelit také otázkám kompatibility. Koncepce napětí a deformace je společným základem všech, kteří se podílejí na oborovém kánonu vědy o práci, pro hodnocení přímých účinků, interakcí a důsledků pracovních nároků a z nich plynoucích zátěží. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci dnes obrací svou pozornost nejen k vysokým zátěžím a stresům, které je třeba ze zdravotního hlediska omezit, ale také k rostoucímu podílu zaměstnanců s trvalou fyzickou zátěží: optimálních pracovních podmínek již nelze dosáhnout pouze omezením maximální zátěže, ale také obohacením práce o minimum fyzických zátěží. Požadavky na práci by měly být "slučitelné" s fyzickými předpoklady člověka. Aktuální otázka tedy zní: může přenesení konceptu kompatibility do dalších oblastí prevence na pracovišti vést k novému pohledu a sblížení snah, které se někdy rozcházejí? Cílem testování kompatibility není v první řadě omezit přetěžování nebo poškozující zátěž, ale optimalizovat práci podle zdravotních a výkonnostních kritérií. To by mělo vést také k odhalení zdraví podporujících potenciálů práce. Bezpečnost práce je zde zahrnuta jako nezbytná, ale nikoliv postačující úroveň. Jedním z řešení by mohl být mezioborový algoritmus testování kompatibility, který se zaměřuje na fyzickou a psychickou zátěž.
|