| ???persistent.caption.title??? | ???persistent.caption.value??? |
|---|---|
| Datum publikování: | |
| URL: |
https://vubp.cz/soubory/vyzkum/projekty/V05-S4/NmetS-Metodika-Ochrana-zamestnancu-pred-horkem-a-vlnami-veder-v-ramci-klimaticke-zmeny.pdf |
| Připojené soubory: |
NmetS-Metodika-Ochrana-zamestnancu-pred-horkem-a-vlnami-veder-v-ramci-klimaticke-zmeny |
| Název zdroje: | |
| Ročník: |
|
| Číslo projektu: |
V05-S4 |
| Rozsah (stránky): |
nezadáno |
| Rok vydání: |
2021 |
| Název a podnázev v AJ: |
Methodology Protecting workers from heat and heat waves under climate change |
| Druh výsledku: |
NmetS |
| Podnázev: |
|
| Název projektu: |
Bezpečnost práce v kontextu klimatických změn |
| Počet stran: |
31 |
| Nakladatel: |
Výzkumný ústav bezpečnosti práce |
| Typ projektu: |
Institucionální podpora MPSV |
| Název projektu: |
Bezpečnost práce v kontextu klimatických změn |
| Název: |
Metodika Ochrana zaměstnanců před horkem a vlnami veder v rámci klimatické změny |
| Další názvová informace: | |
| Klíčové slovo: |
stres tepelný zátěž tepelná prostředí pracovní horko změny klimatické ochrana zaměstnanců metodiky řízení rizik hodnocení rizik |
| Autor: |
Danihelka, Pavel Bartosz, David Kempná, Kamila Novotný, Petr Plachý, Martin Rožnovský, Jaroslav Schreiberová, Lenka Smolka, Jan Vavrečková, Kristýna Wojkowská, Lenka Zavila, Ondřej |
| Anotace: |
Nadměrné teplo během práce vytváří rizika pro BOZP, omezuje fyzické funkce a schopnosti zaměstnance, jeho pracovní kapacitu a produktivitu. K tepelnému stresu obvykle dochází při teplotách vyšších než 30 °C a v podmínkách vysoké vlhkosti. „Vyčerpání z horka“ nastává, když tělesná teplota překročí 38 °C, a je spojeno se sníženou produktivitou práce, větším výskytem chyb při práci a zvýšeným rizikem úrazu na pracovišti. Vystavení nadměrným teplotám může vést k přímému ohrožení zdraví, někdy dokonce s fatálními následky. Zaměstnanci ve všech odvětvích jsou potenciálně postiženi, ale určitá povolání jsou zvláště ohrožena, zejména jsou-li spojena s větší fyzickou námahu a/nebo s prací venku. Taková pracovní místa jsou obvykle v zemědělství, environmentálně orientovaných službách, stavebnictví, slévárenství, hornictví, těžkém průmyslu, odpadovém hospodářství, nouzových službách, dopravě, cestovním ruchu a ve sportu. Navíc profese, které vyžadující OOPP zhoršují mikroklimatické podmínky v pododěvním prostoru, jedná se např. o hasiče a protichemické oděvy, armáda, lékaři aj. Jedná se o zaměstnance, kteří jsou ohroženi nejen těžkou fyzickou práci, ale zejména samotným psychickým stresem. Zaměstnanci v průmyslu ve vnitřních prostorách jsou rovněž ohroženi, pokud není úroveň teploty uvnitř továren a dílen řádně regulována. Při vysokých teplotách je obtížné i vykonávání základních kancelářských úkonů a je doprovázeno nástupem duševní únavy. Klimatické studie ukazují na zvýšení četnosti a intenzity extrémních meteorologických jevů, jako jsou např. přívalové deště, bleskové povodně, vichřice, tornáda aj. Vzestup globálních teplot způsobený změnou klimatu je důsledek vzniku tepelného stresu. Tepelným stresem se rozumí reakce na teplo přijaté nad rámec toho, které tělo snese, aniž by došlo fyziologické poškození. Takový přebytek tepla zvyšuje pracovní rizika a zranitelnost zaměstnanců, může vést k úpalu, a v konečném důsledku dokonce ke smrti. Změna klimatu a rozšiřování takzvaných „městských tepelných ostrovů“, tedy oblastí koncentrovaného tepla uvnitř měst v důsledku rostoucího počtu obyvatel a urbanizace, dále zesiluje dopad vln veder a zhoršuje rizika, jimž čelí zaměstnanci. Ocitáme se tak v nových podmínkách, na které je třeba adekvátně reagovat. Dosavadní právní úprava obsažená hlavně v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. však tento problém řeší jen částečně, je zaměřena hlavně na práci v dolech a vnitřních horkých provozech s víceméně stabilními teplotními poměry, a nereflektuje tak dynamicky se měnící podmínky ovlivněné klimatickými faktory. Jejím nedostatkem je i komplikovanost, experimentální náročnost a fakt, že řeší primárně kategorizaci práce a mnohem méně aktuální stav proměnný v čase. Zákoník práce však vyžaduje, aby zaměstnavatel identifikoval a eliminoval všechna rizika. Proto vznikla tato metodika jako dobrovolný nástroj ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců s ohledem na tepelný stres, využívající co nejjednodušších opatření a adaptovaný na využití v kontextu klimatické změny. Metodika je pro zájemce o hlubší porozumění problematice doplněna odkazy na další zdroje. Obsahuje doporučení (např. související se zdravotními skupinami), která je vždy potřeba individuálně prodiskutovat s odborníkem, tedy nejlépe s pracovním lékařem. |
| Bezpečnostní úroveň: | |
| Druh: |
nezadáno |
| Odkaz na dokument (URL): |
|
| Původní znění: |
|