| Anotace: |
Od počátku vzniku zpracovatelského průmyslu vedoucí pracovníci těchto organizací akceptovali určitou míru mimořádných událostí (požárů, výbuchů, úniků do životního prostředí a dalších událostí) jako daň za podnikání. Toto kulturní smýšlení přetrvává dodnes. Skutečné bezpečnostní výkony a chování nelze řídit ani vytvářet pomocí podnikových bezpečnostních programů, zatímco aktivní a latentní nebezpečí zůstávají nepovšimnuta a neřešena. Falešný pocit bezpečí, který tyto "bezpečnostní programy" podporují, dokládá pokračující výskyt rozsáhlých katastrof. Dichotomie "kultura bezpečnosti" versus takové události je jasně patrná, přesto se zpracovatelský průmysl stále zaměřuje na stejné ukazatele - všechny mají jen malý vliv na příčinu těchto událostí. Nula může být cílem, ale musí to být realistická nula. U mnoha organizací není chybou stanovit nulový cíl, chybou je zvolit špatnou nulu a pak nepodpořit organizaci, aby se nula stala skutečností. Tento dokument zkoumá organizační politiku a metriky tohoto průmyslového odvětví s politikou a metrikami jediné nejspolehlivější a nejbezpečnější organizace na světě, která za celou svou více než 65letou historii dosáhla bezpečnostního rekordu NULA incidentů.
|