| Anotace: |
Ergonomie kanceláří poskytuje libovolný rámec pro integraci rozsáhlého výzkumu, který je relevantní pro navrhování pracovního prostředí kanceláří s cílem optimalizovat zdraví, bezpečnost, pohodlí a efektivitu jejich uživatelů. Tato kapitola uvádí poznatky z odborné literatury tak, že se zaměřuje na důležitý empirický a praktický vývoj v posledním desetiletí. Zejména je zachována systémová perspektiva, aby bylo možné lépe interpretovat významné psychosociální (subjektivní) proměnné, které zprostředkovávají vliv charakteristik fyzikálního prostředí na příslušné výsledky pro člověka. Tento přístup je důležitý pro zachycení současných trendů i pro posun disciplíny vpřed. Zahrnuty jsou přehledy výzkumu týkajícího se sezení a dalších aspektů nábytku (např. aktualizace HFS 100 na HFES 100), relevantních informačních technologií (např. vstupních zařízení a notebooků), osvětlení, tepelného komfortu a dalších obecných podmínek prostředí (např. soukromé [buňkové] kanceláře vs. kanceláře typu open-plan).
|