| Anotace: |
Autor uvádí, že od druhé světové války nedrželo téma zdraví svět v napětí, jako je tomu nyní při koronavirové pandemii. Zabývá se tématy, jako např. jaké slabiny odhalila v oblasti bezpečnosti práce pandemie v Německu, jak bude po skončení koronavirové pandemie snahy o zlepšeno zdraví, bezpečnost a preventivní kultura společnosti a klade si otázku, zda nové formy práce a procesů, jako je digitalizace a práce z domova, nepovedou k novým problémům, co se týče zdraví zaměstnanců. Odpovídá, že zatímco digitalizace a automatizace pracovních procesů zajišťuje, že je práce méně fyzicky náročná a dochází tak k menšímu počtu nehod, na druhé straně to však způsobuje zaměstnancům, zejména v důsledku časového tlaku, přetížení informacemi a multitaskingu, výrazně větší psychický stres. U zaměstnanců se výrazně zvyšují bolesti hlavy, nervozita a poruchy spánku. Při práci z domova, která by bez digitalizace nebyla možná, mohou existovat další sociální a následná rizika, např. psychické problémy vznikající při narušení obvyklých sociálních vazeb práce na pracovišti. Kromě toho nadřízení očekávají od zaměstnanců vyšší výkon, neboť se někteří z nich domnívají, že zaměstnanci nepracují z domova tak intenzivně, jako na pracovišti. Důsledkem pak je, že tito zaměstnanci jsou vystaveni stálému tlaku a pracují déle a bez přestávek. Problémy lze řešit otevřenou komunikací a jasnou dohodou o rozdělení úkolů a odpovědností.
|