| Anotace: |
V úvodu si autoři kladou otázku, proč je očkování chápáno jako preventivní mechanismus. Podle Světové zdravotnické organizace averze nebo odmítnutí očkování navzdory dostupnosti vakcín je jednou z největších zdravotních hrozeb na světě. I z pohledu manažerů BOZP každé opatření, tedy i očkování, které vede ke spolehlivé ochraně zaměstnanců, má smysl. V Německu působí Německá očkovací komise (Ständige Impfkommission, STIKO), ústřední nezávislá instituce, která formuluje doporučení pro očkování. Je součástí Institutu Roberta Kocha, a poskytuje také informace o cestovním očkování. Pro osoby se zákonným zdravotním pojištěním jsou doporučená očkování hrazena ze zdravotního pojištění, s výjimkou očkování, která jdou nad rámec tohoto omezení a jsou požadována například pro soukromé cesty. Zaměstnavatel musí uhradit náklady na očkování, které vznikají v pracovním kontextu, a jsou považována za opatření v oblasti BOZP. Existují však také povinná očkování pro přímý nebo nepřímý vstup do Německa, jako je např. žlutá zimnice. Co se týče očkování proti nákaze covid-19, autoři uvádějí, že se očkování etablovalo jako povinné pro vstup do mnoha zemí. Dále autoři seznamují s doporučenými očkováními v souvislosti s prací (tetanus, záškrt, dětská obrna, černý kašel, hepatitida A a B). Existují totiž důkazy, že přibližně dvě třetiny všech infekcí způsobených hepatitidou A jsou zavlečeny ze zahraničí.
|