| Anotace: |
Potřeba zlepšit pracovní život v Evropské unii (EU) je dnes stále naléhavá. V roce 2016 bylo v členských státech EU hlášeno přibližně 2,4 milionu pracovních úrazů, které si vyžádaly alespoň 4 dny pracovní neschopnosti, a 3 182 smrtelných úrazů. Kromě této nehodovosti údaje z roku 2013 ukazují, že 7,9 % pracovníků trpělo zdravotními problémy při práci, z nichž 36 % mělo za následek nepřítomnost v práci v délce alespoň 4 dnů (Eurostat, 2018). Tyto pracovní úrazy, nemoci z povolání a úmrtí mají za následek vysoké ekonomické náklady pro jednotlivce, zaměstnavatele, vlády a společnost. Negativní dopady mohou zahrnovat nákladné předčasné odchody do důchodu, ztrátu kvalifikovaných pracovníků, absentérství i prezenční práci (kdy zaměstnanci chodí do práce navzdory nemoci, což zvyšuje pravděpodobnost chyb) a vysoké náklady na zdravotní péči a pojistné. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) v předchozím projektu odhadla, že na řešení pracovních úrazů a nemocí z povolání se vynakládá 3,9 % celosvětového hrubého domácího produktu (HDP) a 3,3 % evropského HDP (EU-OSHA, 2017). Tento podíl se může v jednotlivých zemích, zejména v západních a nezápadních zemích, značně lišit v závislosti na skladbě průmyslových odvětví, legislativním kontextu a pobídkách k prevenci. Pochopení rozsahu problému vyžaduje spolehlivý a komplexní odhad nákladů společnosti na pracovní úrazy a nemoci z povolání. Je nezbytné, aby si tvůrci politik byli těchto nákladů vědomi, což jim pomůže stanovit priority. Pohled na finanční důsledky pracovních úrazů a nemocí z povolání poskytuje vládám, tvůrcům politik a organizacím zaměstnavatelů relevantní údaje pro účely vypracování politik a dohod v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Kromě toho vhled do těchto nákladů pomůže zvýšit povědomí o rozsahu problému a přispěje k účinnějšímu přidělování zdrojů na BOZP.
|