| Anotace: |
Digitální transformace práce mění/má vliv na učení a kompetence. Stejně jako v dřívějších průmyslových revolucích jsou kvalifikační požadavky určovány z hlediska technologie a organizace práce, nikoli však z hlediska způsobu kvalifikace a učení. V digitální transformaci se učení stává nedílnou součástí práce, jsou zavedeny základní digitální dovednosti a práce je koncipována tak, aby napomáhala učení a dovednostem. Autor úvodem popisuje proběhnuté průmyslové revoluce. Dále se pak dostává do současnosti a uvádí, že restrukturalizované organizační koncepty a digitalizace práce již nějakou dobu určují změnu práce a s ní spojené nové kvalifikační požadavky. Klíčová slova jako "štíhlé vedení" (Lean Management), "učící se společnost", "Průmysl 4.0" a "Práce 4.0" označují nové koncepce řízení a organizace práce. Více si všímá kompetencí v digitální transformaci práce, které se musejí dle jeho názoru rozvíjet, ale přímo nespecifikuje, jakým směrem. Závěrem autor konstatuje, že digitální transformace práce nevede k deterministickým kvalifikačním konceptům. Ty vydává stát, sociální partneři a hospodářské organizace. V současné době se uvádí do pohybu budoucí povaha práce a odpovídající kvalifikace a odborné vzdělávání. Je obtížné posoudit potřeby a standardy digitálních dovedností a je rovněž obtížné posoudit dopad digitální práce a učení integrovaného do práce na svět práce.
|