| Anotace: |
Autoři popisují, jak by měla probíhat zdravotní péče v terénu a na staveništích. Konstatují a doporučují, že každý, kdo cestuje za prací, by měl vzít v úvahu několik věcí, a to mít vybavenou lékárničku, cestovní pojištění, vědět o preventivní péči o zdraví při práci a dále znát hodnocení rizik v dané lokalitě, které musí být aktuální. Kromě toho je důležité dodržovat bezpečnost cestování a cestovní varování a přizpůsobit své chování místním okolnostem. Za mnoho aspektů odpovídá zaměstnavatel v rámci své povinnosti v oblasti péče o zaměstnance. Každý zaměstnanec má však také povinnost spolupracovat a mělo by být v zájmu každého jednotlivce, aby co nejlépe chránil sebe a své zdraví. Osobní preventivní chování lze podpořit prostřednictvím vzdělávání. Implementace však částečně závisí na samotných zaměstnancích. Například pro některé destinace je třeba zdůraznit nutnost dodržování hygieny potravin a pitné vody. Záleží však na zaměstnancích, zda tato doporučení budou respektovat. Zaměstnavatel by na druhé straně měl například zajistit, aby ubytování a strava byly na určité úrovni, a tak spíše podporovaly, než bránily udržování zdraví. Součástí povinnosti péče je také prevence a vyšetření. Závěrem autoři konstatují, že některé právní požadavky však způsobují potíže v praxi a pro zaměstnavatele. Zákonné požadavky si na některých místech navzájem odporují nebo plně nezohledňují provozní realitu a proveditelnost požadavků. Koronavirus například ukazuje, jak rychle se mohou podmínky v
|