| Anotace: |
Tento článek zkoumá potenciál použití jednoduché otázky sebehodnocení k měření úrovně vnímaného stresu respondentů ve standardních průřezových průzkumech. Tento cíl je založen na praktických zkušenostech: i když existuje řada teoreticko-empirických přístupů k měření stresu na pracovišti, design a velikost výzkumných nástrojů z nich odvozených často překračují limity pro zahrnutí do typického dotazníku průřezového průzkumu. Potenciál použití jednoduché stupnice sebehodnocení se hodnotí z hlediska statistických vztahů stupnice s (a) subjektivní kvalitou pracovního života měřenou pomocí standardní otázky spokojenosti s prací, (b) subjektivním indexem kvality pracovního života a ( c) index nesrovnalostí. Výsledky výzkumu odhalují některé problémy týkající se kontextu, platnosti a spolehlivosti při používání jednoduchých stupnic sebehodnocení pro měření komplexních jevů, jako je stres na pracovišti. Bez ohledu na tyto limity tato studie ukazuje, že krátké měření subjektivního stresu přináší uspokojivé výsledky a nabízí interpretační potenciál.
|