| Anotace: |
Tento příspěvek analyzuje, zda konflikt práce a rodiny založené na čase a napětí zprostředkovávají vztah mezi různými aspekty uspořádání pracovní doby a duševním zdravím. Zvažované aspekty uspořádání pracovní doby zahrnují pracovní dobu, přesčasy, práci na směny, práci v neděli nebo ve svátky, flexibilní pracovní dobu, práci doma/na dálku a komunikaci mimo pracovní dobu. Dále je analyzována kultura pracoviště z hlediska vnímaných očekávání zaměstnavatelů ohledně dostupnosti zaměstnanců a práce navíc. Na základě dlouhodobého výzkumu a zástupců vzorku zaměstnanců velkých organizací práce v Německu (N = 3965) se používají zprostředkované strukturální rovnice. Výsledky ukazují, že negativní zdravotní dopady různých aspektů uspořádání pracovní doby, jako je práce na směny, práce v neděli nebo ve svátky, přesčasy nebo očekávání zaměstnavatele ohledně dostupnosti a práce navíc, jsou částečně nebo dokonce plně mediátory konfliktů mezi prací a rodinou.
|