| Anotace: |
Zdá se, že antidiskriminační zákon stále více zaujímá centrum obnoveného chápání solidarity v Evropské unii. Vzhledem ke svému zaměření na rovné zacházení, pokud jde o postavení a příležitosti, slučitelné s úkolem zajistit přístup na trh, užitečně doplňuje sociální právní předpisy členských států. Antidiskriminační zákon je skutečně předurčen k tomu, aby byl vnímán jako společný evropský úspěch v sociální sféře. Kniha však také varuje před předčasným nadšením. Kniha využívá právní analýzy k odhalení vnitřních nedostatků antidiskriminačního zákona, který neposkytuje odpovídající právní vedení, a proto vyzývá k doplnění pedagogickými projekty sociálního inženýrství. Kniha se různě opírá o judikaturu Evropského soudního dvora, čímž odhaluje ohraničenou neurčitost antidiskriminačního zákona. Poukazuje na to, jak je kvůli svému normativnímu nedostatku systematicky zranitelný degenerací do čisté kazuistiky. Kniha končí závěry týkajícími se alternativních modelů solidarity v Unii.
|