| Anotace: |
Téma „inteligentního designu a architektury“ dnes asi každý považuje za aktuální. Ne všichni ale vědí, že toto slovní spojení se již užívá ve dvou významově poměrně odlišných rovinách. Více je znám přívlastek „inteligentní“ ve vztahu k systémům obsahujícím digitální technologii, která zajišťuje jejich automatické či poloautomatické funkce. Vnímaví lidé však již odzvonili nekritickému obdivu takových zařízení. Zbavují totiž člověka užitečné mentální zátěže a jeho psychika pak ztrácí dobrou kondici, případně může i degenerovat. Proto je nyní aktuálnější užití slova „inteligentní“ pro produkty designu a architektury, při jejichž projektování byly důsledně využity všechny typy lidské inteligence autorského týmu včetně nejvyšších, aby byly harmonicky uspokojeny potřeby lidského těla, společnosti i přírody. Tedy aby člověk, společnost a prostředí nebyly z fungování produktů nemocní. Úvodem je ale dobré zmínit, že se v tomto textu budeme zabývat inteligencí jedinců, případně z nich složených malých tvůrčích kolektivů. Pojem inteligence (příp. metainteligence) lze ve volnější podobě aplikovat i na širší systémy, např. sociální. Dnes při elektronickém propojení (internet) nabývají zvláštní dynamiky a síly, kterou je třeba studovat, respektovat i ovlivňovat. Zajímavým způsobem se k tomu z hlediska architektury a urbanismu vyjadřuje např. Michael Speaks.1 I v těchto širších systémech je smysluplné hodnotit jejich dílčí kvality, jimiž se zabývá následující text, sledovat faktory, které je ovlivňují a podporovat ty pozitivní.
|