| Anotace: |
V roce 1998 vydal Státní zdravotní ústav poprvé příručku o syndromu vyhoření pro odbornou i širokou veřejnost. Cílem této práce tehdy nebylo ani tak přinést úplný výčet teoretických a metodologických poznatků o tomto zajímavém, z hlediska lidského zdraví však velmi závažném jevu, včetně soupisu příslušné odborné literatury, ale spíše seznámit veřejnost přístupnou formou s podstatou vzniku a rozvoje syndromu vyhoření, jeho hlavními příznaky a možnostmi správné diagnózy, léčby a prevence. S časovým odstupem více než pěti let se ukázala jednak potřeba aktualizace těchto poznatků, jednak potřeba alespoň částečného doplnění našich informací o doporučenou další literaturu. Nové vydání naší příručky proto tyto doplňky přináší. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že podstatu syndromu vyhoření, o kterém pojednává tato práce, je možno správně poznat pouze na základě celostního přístupu k člověku včetně jeho aktuálního postavení na škále mezi zdravím a nemocí. Tento přístup zahrnuje jak objektivní, tak subjektivní atributy zdraví v duchu vývoje definice zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO).
|